Back 

Vážení nakladatelé:

Preambule před touto rubrikou by měla být: „Tyto rady vycházejí v AL a CSN (či CSN a AL) coby generalizované krátké odpovědi na jednoduché právní otázky čtenářů. Prosím nepovažujte následující odpovědi za vyčerpávající, zahrnující všechny podrobnosti či vztahující se na všechny případy. Individuální případy vyžadují specifickou reprezentaci.“

Pod odpovědí se musí nacházet zakroužkované malé © 2000, V.P., Jr.

Dodatek pod radou by měl být: „Pokud máte nějaké jednoduché otázky, prosím zašlete je na redakci této publikace s označením 'Právní poradna'."

Tady je tedy první publikovatelná otázka & odpověď:

OTÁZKA ČTENÁŘE: Může mě známa z ČR/SR požádat abych ji poslal z Ameriky potvrzení z emigračního úřadu o pracovním povolení pro ni na rok?

ODPOVĚĎ VP: Vaše známa asi není dobře informována. „Potvrzení z imigračního úřadu o pracovní povolení na rok“ se nazývá EAD (Employment Authorization Card) či populárně známo coby „Work Permit“. Dává se jen lidem, kteří jsou fyzicky zde v Americe a kteří buď požádali a čekají na interview pro „zelenou kartu" anebo lidem, kteří dostali v U.S.A. azyl. Studenti mohou požádat též o EAD platné na „practical training“ limitované do 12 měsíců během studia či přímo po graduaci. EAD se nevydává lidem v zahraničí. Možná, že pani chce, aby ji někdo poslal od perspektivního zaměstnavatele schválený formulář, který ji pomůže požádat o pracovní vízum H1B, na které sem může pak přijet a pracovat po dobu až 3 let (dá se pak prodloužit o 2 + 1 dalších let). Tento formulář se nejdřív podá na Department of Labor (DOL), pak se pošle do INS Service Center, které to pak zašle na konzulát USA v zemi žadatele. Aby se žadatelka kvalifikovala na H1B, musí mít „college level education“ a případná práce musí být „specialty occupation“, které jsou specifikované v publikaci v Directory of Occupational Titles, vydávané útvarem DOL. Známé tedy Vy pracovní povolení zasílat nemůžete, ať si o to řekne svému budoucímu zaměstnavateli.

S pozdravem,

V. Pěchota, Jr.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Je možné mít mimo amerického občanství ještě jiné občanství?

ODPOVĚĎ VP: Odpověď ve valné většině případů je kladná, ale jsou výjimky. Většina lidí získává dvojí občanství narozením v zemi rodičů, kteří nejsou jejími státními příslušníky. Mnoho států automaticky považuje za svého občana kohokoliv, kdo se v té zemi narodí (princip ius soli). Skoro všechny státy považují za svého občana dítě, které se narodí občanům toho státu, ať žijí kdekoliv, včetně v zahraničí (princip ius sanguinis). V moderní době, kdy lidé běžně žijí a pracují v jiné zemi než ve které se narodili, je tento jev velmi častý. Hodně lidí také získává dvojí občanství v dospělém věku tím, že požádají o státní příslušnost zemi, ve které přebývají (tzv. naturalizace). Ve Spojených státech žije několik miliónů „dvojích občanů“. Americký občan může nabývat státní občanství jiné země bez ztráty U.S. občanství, pokud to není jeho úmysl (intention) občanství ztratit (Vance v. Terrazas (1980) či to není specificky zakázáno. Možnost dvojího občanství není kodifikována, ale americká vláda ho toleruje, protože bylo požehnáno rozsudky Nejvyššího soudu ve sporech Perkins v. Elg (1939), Kawakita v. United States (1952) a Afroyim v. Rusk (1967). Ve vztahu k Československu a jeho nástupnickým státům existovala smlouva z roku 1927, která dvojí občanství zamezovala, a to hlavně jednostranně. Tato smlouva ovšem byla vypovězena všemi stranami před několika lety. Proto mohou dnes Češi i Slováci, s určitými limitacemi, mít občanství americké zároveň s občanstvím své rodné země.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Do USA jsem „vyemigroval" v roce 1968. Americké občanství jsem dostal v roce 1992. Je možné dostat české občanství zpět? Nepřekročil jsem již termín?

ODPOVĚĎ VP: Jestliže jste československé občanství v minulosti ztratil, můžete ho získat zpět a to pod zákonem č.193/99 Sb. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Tento zákon ustanovuje 5-ti leté žádací období, od 2. září 1999 do 2. září 2004. Pokud žijete v Americe můžete si zažádat o formuláře a podat svou žádost u konzulátu České Republiky v U.S.A. Zákon se vztahuje na bývalé občany Československa, kteří pozbyli (z různých důvodů) občanství v době mezi rokem 1948 a 1990. Naturalizační smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy z roku 1928, v minulosti teoreticky zamezující dvojímu občanství, také již nestojí ve Vaši cestě. České občanství zpět dostanete (včetně Vašich dětí pod 18 let), ale způsob, formuláře a administrace tohoto procesu ve Vás nadšení pravděpodobně nevzbudí.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Jsem mladý návštěvník Spojených Států, občan České/Slovenské Republiky a chtěl bych vědět jestli tu podléhám místní vojenské povinnosti?

ODPOVĚĎ VP: Povinná služba ve zbrani a vojenský odvod již od roku 1973 v USA neexistují. Místo toho byla, ale Congressem odhlasována povinnost se registrovat pro možnou vojenskou službu, tzv. Selective Service System. Podle tohoto zákona, každý muž ve věku od 18-ti do 25-ti let se musí u tohoto úřadu zaregistrovat. Tato povinnost se nevztahuje jen na americké občany a na ty, kdo tu mají „zelenou kartu". Registraci musí zaslat i ti kteří sem přijeli jen dočasně, ale přetáhli sve povolení k pobytu, ti co se nacházejí ve Spojených státech nelegálně a ti co sem přišli tím, že ilegálně překročili státní hranice. Proces registrace je velice jednoduchý: na každé poště jsou k dispozici předtištěné registrační formuláře, které se mohou zaslat poštou. Nerespektovaní tohoto zákona se považuje za kriminální čin, který může být potrestán vězením a pokutou. Cizincům přehlednutí této povinnosti též zamezí stát se v budoucnu občany Spojených států.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Jsem mladý návštěvník Spojených států, občan České/Slovenské republiky, a chtěl bych vědět jestli tu podléhám místní vojenské povinnosti?

ODPOVĚĎ VP: Povinná služba ve zbrani a vojenský odvod již od roku 1973 v U.S.A. neexistují. Místo toho byl ale Congressem odhlasován zákon vyhlašující povinnost se registrovat pro možnou vojenskou službu, tzv. Selective Service System (SSS). Podle tohoto zákona se musí každý muž ve věku od 18-ti do 25-ti let u SSS úřadu ohlásit. Táto povinnost se nevztahuje jen na americké občany a na ty, kdo tu mají „zelenou kartu". Registraci musí zaslat též ti co sem přijeli jen dočasně, ale přetáhli své povolení k pobytu, ti co se nacházejí ve Spojených státech nelegálně, a ti co sem přišli tím, že ilegálně překročili americké státní hranice. Proces registrace je velice jednoduchý - na každé poště jsou k dispozici předtištěné registrační formuláře, které se mohou zaslat poštou. Nerespektování tohoto zákona se považuje za kriminální čin, který může být potrestán vězením a pokutou. Cizincům přehlédnutí této povinnosti též zamezuje možnost v budoucnu získat občanství Spojených států.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Žiju v Americe již 2 roky a chtěl bych tu zůstat natrvalo. Seznámil jsem se tady s velmi dobrým kamarádem, jehož sexuální orientace je jiná. Slyšel jsem, že je možné uzavřít sňatek v USA i tímto způsobem a má to stejnou váhu jako normální manželství.

ODPOVĚĎ VP: „Sňatek“ s kamarádem stejného pohlaví není právně uznáván jako manželství žádnym z 50-ti amerických států. V municipalitě San Francisco, CA (minulý rok též krátce v Hawaii) je takovýto vztah, pokud je oficiálně registrován, uznáván jako dostatečný pouze pro účely zdravotního pojištění příslušníkům domácnosti určitých veřejných zaměstnanců. Momentálně se též připravuje zákon ve Vermontu, který by povolil státní registraci těchto vztahů. V žádném případě se ale tyto vztahy nenazývají „manželství“, ale „partnerství“. Jelikož americké imigrační zákony hovoří specificky pouze o manželství - na partnership se žádné imigrační žádosti zakládat nemohou. Je ale též nutné podotknout, že 14 zemí na světě uznává „partnership“ jako právoplatný vztah pro přistěhovalecké žádosti (např. Velká Británie, Izrael a Jižní Afrika). Od únoru letošního roku je také v Congressu USA navržen zákon číslo H.R. 3650 (Permanent Partners Immigration Act of 2000), který by zrovnoprávnil přistěhovalecké nároky mezi manželskými a partnerskými svazky. Tento návrh má sice 53 co-sponzorů, ale je nepravděpodobné, že bude odhlasován v dohledné době. Proto dnes (a v blízké budoucnosti) není možné v žádném americkém státě žádat federální imigrační úřady o status na základe „partnerství“, ať registrovaného anebo ne.

DODATEK A UPŘESNĚNÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI #3 VYDANÉ V AL A ČSN KONCEM ZÁŘÍ 2000: Do USA jsem „vyemigroval“ v roce 1968. Americké občanství jsem dostal v roce 1992. Je možné dostat české občanství zpět? Nepřekročil jsem již termín?

ODPOVĚĎ VP: České občanství je možno dostat zpět pouze pokud bylo „pozbyto“ mezi rokem 1948 a 1990. Je nutné si připomenout, že československé komunistické úřady v té době často odebírali státní občanství „emigrantům“ - některé dokonce odsoudili v nepřítomnosti a zabavili jejich majetek. Jestliže jste československé občanství v minulosti ztratil tímto způsobem, má odpověď #3 platí. Jestliže si ovšem myslíte, že jste československé občanství automaticky „pozbyl" až získáním amerického občanství v roce 1992, odpověď není jednoznačná. Pro specifickou odpověď na Vaši otázku je proto nutné nejdříve zjistit jestli Vám české občanství bylo odebráno před 28. březnem 1990 tzv. „propuštěním ze státního svazku“ či „rozhodnutím o odnětí státního občanství" anebo jestli jste ho automaticky pozbyl až teprve naturalizací v U.S.A.

POZNÁMKA: Generální konzulát České republiky v New Yorku, pracoviště které tyto záležitosti typicky vyřizuje v U.S.A., zdůrazňuje následující: „Zákon č. 193/1999 Sb. mohou využít pouze osoby, které pozbyly české státní občanství v období od 25. února 1948 do 28. března 1990. Pokud získal tazatel státní občanství USA až v roce 1992, jak bylo v novinách uvedeno, nebude mít možnost uvedeného zákona využít. V takovém případě podmínky nabytí českého občanství stanoví zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. V souladu s tímto zákonem by tazatel musel mj. prokázat, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní, tedy americké občanství. GKCR/ZK 11/8/2000."

OTÁZKA ČTENÁŘE: Chtěla bych se zeptat, jestli je možné dostat „social security číslo", pokud by se jednalo o sňatek. Se snoubencem máme naplánovanou svatbu na leden 2001 a nevím, co pro to mohu udělat a kde bych o „s.s. číslo" měla zažádat. Jediný I.D. mám český pas s dočasným vízem.

ODPOVĚĎ VP: Ve Vašem případě byste neměla Social Security Number (SSN) dostat. Jste tu dočasně, pracovat nesmíte a tak žádné SSN, které je vlastně jen číslem důchodového účtu, nepotřebujete. Výjimkou by bylo jestliže byste federálnímu ministerstvu Social Security Administration (SSA) poslala dopis od jiného státního či federálního úřadu vyžadujícího od Vás SSN, protože bez něj Vám nemohou požadované služby poskytnout, i když byste jinak na ne měla nárok. Např. po úmrtí člena rodiny zde, dědický soud vyžaduje SSN, aby mohl předat finance dědicům, při chození na univerzitu je SSN někdy třeba, a při investování do určitých akcií/bondů je požadováno apod. O Social Security Number musíte zažádat osobně na SSA ve Vašem obvodě anebo si vyžádat formulář přes telefon na čísle 1-800-772-1213. Za podání žádosti se nic neplatí a pokud jste v U.S.A. s platným povolením k dočasnému pobytu a ilegálně tu nepracujete, žádná rizika podáním žádosti nepodstupujete.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Slyšela jsem, že byl vydán nový imigrační zákon, který umožňuje lidem, co jsou tu bez povolení k pobytu, aby si zlegalizovali svůj status.

ODPOVĚĎ VP: Ano, ale tento zákon pomůže jen určitému okruhu zájemců o permanentní rezidenci. Po odhlasování Congressem byl zákon čerstvě podepsán dne 12/21/00, ale jeho závěrečné znění ještě nebylo vydáno. Toto je tedy jen předběžný, nedefinitivní, rozbor:

Dále se nově-přijatý zákon také týká nevyřešených legalizačních případů z roku 1986 a chrání před deportací přistěhovalce ze střední Ameriky a Haiti.

Poznámka: Až bude zákon publikován v konečném znění, věnuji se rozboru každé sekce podrobněji.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Pobývám v USA nelegálně a někdo mi řekl, že byla vyhlášená imigrační „amnestie". Je pravda, že mne může někdo „sponzorovat“? Rád bych zde dostal trvalý pobyt.

ODPOVĚĎ VP: Ne, generální amnestie vyhlášena nebyla, ale dne 12/21/2000 vstoupil do platnosti zákon umožňující, mimo jiné, určitým nelegálním cizincům v budoucnu požádat o “zelenou kartu” zde v Americe. Tento nový dodatek imigračního zákona autorizuje podání petice rodinou či zaměstnavatelem. Jestliže taková „sponzorovací“ petice bude v daném případě vládou přijatá, bude pak moci ilegální cizinec v budoucnu požádat o “zelenou kartu” u INS v U.S.A., a to s pokutou $1,000.00. Zákon tedy dává alternativu těm lidem, kteří kvůli překročení pobytu či ilegálnímu vstupu do Spojených států zatím nemohli žádat a dostat „zelenou kartu” zde. Praxe dosud byla, že tito lidé mohli pouze odcestovat do svých zemí, kde tam potom museli čekat na vydání „zelené karty" 3(tři) až 10 (deset) let. Congress prohlásil tuto praxi za tvrdou a novým dodatkem míní zastavit trhání rodinných svazků a chce pomoci zaměstnavatelům v náboru nedostatkových pracovních sil.

Pokud tu máte přímé příbuzné (choť, dítě nad 18 let, rodiče a sourozenci), kteří jsou občané USA, anebo tu máte choť či rodiče, kteří jsou permanentními rezidenty USA, mohou pro Vás oni okamžitě podat tuto petici. Příbuzenská petice se podává na U.S. Department of Justice, INS. Pokud žádné kvalifikované přímé příbuzné nemáte, pak petici pro Vás může podat Váš zaměstnavatel. Protože jste se zmínil, že jste tu momentálně již ilegálně a tudíž zaměstnán být nesmíte, pak by se jednalo o budoucího zaměstnavatele. Zaměstnavatel by nejlépe byla incorporována firma, která má těžkosti sehnat americké zaměstnance na nějaké pracovní místo (mimochodem, čím specializovanější, tím lépe). Zaměstnavatel musí za Vás podat tzv. „Aplication for Labor Certification” na U.S. Department of Labor. Trvá to několik měsíců až let než Dept. of Labor (DOL) rozhodne, jestli dané místo certifikuje.

Jestliže je rodinná či pracovní petice relevantními ministerstvy schválena a vyprší čekací doba ve Vaši přistěhovalecké skupině, můžete pak požádat o „zelenou kartu”, s tím, že k žádosti spolu se standartními podacími poplatky přidáte též $1,000.00 pokutu. Jak vidíte, celá záležitost je velmi komplikovaná a skládá se ze dvou kroků: jeden je dělán zaměstnavatelem či příbuzným a druhý Vámi. Je proto důležité abyste byl v každé fázi tohoto dlouhého procesu právně reprezentován a hlavně, aby Vaše “sponzorovací” petice byla podána nejpozději do 4/30/2001!

OTÁZKA ČTENÁŘE: Jsem provdaná za slovenského občana, který má v Americe povolení k trvalému pobytu už mnoho let. Dozvěděla jsem se, že pod novým zákonem bych snad jako manželka měla přes něj okamžitě dostat „zelenou kartu“ též?

ODPOVĚĎ VP: Ne přesně, a hlavně ne okamžitě. Přijmutím „Legal Immigration and Family Equity Act” (LIFE) dne 21. prosince 2000 byl znovelizován imigrační zákon v několika bodech. Jedna z těchto novelizací se týká manželek a manželů, jejichž choť je vlastníkem “zelené karty”, a který již podal příbuzenskou sponzorovací petici na U.S. Department of Justice, INS. Jestliže tato petice byla podána před více než třemi (3) lety a poté byla schválena, žadatel/ka o “zelenou kartu” žijící kdekoliv může dostat dočasné vízum „V", které manžela/ku opravňuje k legálnímu pobytu na uzemí U.S.A. a k pracovnímu povolení. Jeho/její svobodné děti pod 21 let, žijící zde či v cizině, mohou toto „V” vízum dostat taktéž. Tento dodatek nemá žádné časové omezení do budoucnosti, jen je požadováno, aby příbuzenská petice byla podána nejpozději do 12/21/2000. Zákon specificky zahrnuje osoby, které jsou v U.S.A. nelegálně a vyhlašuje, že nové vízum může být vydáno buď INS zde v Americe, či na americkém konzulátu v cizině, pokud tam žadatel pobývá.

Jestliže poté čekací doba příbuzenské petice uplyne, může pak držitel ”V” víza požádat o „zelenou kartu” s tím, že pravděpodobně bude muset zaplatit $1,000.00 pokutu, pokud tu někdy v minulosti byl/a či pracoval/a nelegálně. Ve všech zmíněných krocích je nutno postupovat podle detailních regulací a s ohledem na jiné, nezměněné, relevantní zákony.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Mám dívku ve staré vlasti a já sám jsem občan Spojených států. Chci se jet s ní v máji tohoto roku oženit a potom bych chtěl, aby se mnou přijela zpět. Je to možné?

ODPOVĚĎ VP: Ne okamžitě, ale dříve než se tak stávalo v minulosti. Dříve musel americký občan podat petici u INS a teprve až jejím schválením začala čekací doba jeho manželky na americký konzulát, až ji zavolá na interview o přistěhovalecké vízum. To mohlo trvat jeden a půl roku, někde i více. Lepší tudíž bývalo pozvat snoubenku/ce do USA na viza „K”, tzv. „Fiance/e Visa”. Vízum „K” v minulosti ovšem požadovalo svatbu během 90 dnů po příjezdu a pak nutnost požádat u INS o „zelenou kartu”.

Novelizace imigračního zákona přijatá dne 21. prosince 2000 zlepší situaci takových cizinců (a jejich dětí), nacházející se mimo území Spojených států, kteří mají za manželé americké občany. Nemusejí již čekat za hranicemi až budou jejich přistěhovalecké petice a žádosti o interview zpracovány imigračními a konzulárními úřady. Mohou požádat okamžitě po svatbě o dočasné „K" vízum, s kterým sem mohou přijet a legálně tu pobývat po dobu žádání o “zelenou kartu” zde u INS.

Novelizace zákona ovšem nemění nic na proceduře v případech, kdy americký občan/ka trvale žije v zahraničí a tam dojde ke svatbě. V tom případě novomanželský pár může podat zároveň „sponzorovací“ petici i žádost o přistěhovalecké vízum na americkém konzuláte v zahraničí, které je, ve většině případech, schopno celý případ ukončit během půl roku.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Chci si otevřít v domě vlastní business, jehož budu jediným zaměstnancem. Mám povinnost si vyžádat identifikační číslo pro zaměstnavatele? Co jiného bych si měl zařídit?

ODPOVĚĎ VP: Jako vlastník „home business" nemáte povinnost mít „Employer Identification Number" (EIN), protože nemáte žádné zaměstnance. Pokud není Váš business incorporovaný (s.r.o.) a Vy sám jste majitelem tohoto businessu, můžete používat své „Social Security Number” (SS#) k firemním transakcím. Přesto je perspektivní dobře si požádat o EIN z několika důvodů - je možné, že brzo budete potřebovat někoho zaměstnávat, že budete dělat firemní daňové přiznání, a je jisté, že Vám nebude vadit, že Váš business bude, díky separátnímu číslu, vypadat více profesionálně.

Nezapomeňte si též zjistit jestli Vaše obec (municipalita), kde bydlíte, dovoluje podnikat z Vaši rezidence, jaké jsou tzv. „Zoning laws”. Dále, jestliže plánujete něco prodávat, musíte předem získat “Prodávací povolení” (Seller”s Permit) od státního úřadu administrujícího daně z prodeje (sales tax). Jestliže prodáváte nějaký výrobek, který může někoho zranit, anebo budou Vaši zákazníci přicházet do Vašeho domu, nezapomeňte si předplatit náležitá pojištěni. Na závěr bych Vás též chtěl upozornit, že jako businessman budete muset každé čtvrtletí odvádět odhady daní z příjmů (estimated tax), a to definitivně federální vládě, v některých lokalitách i státu, ve kterém podnikáte.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Já jsem se zde provdala. Mam zažádáno o trvalý pobyt. Manžel vlastní „zelenou kartu." Můj syn je již plnoletý a je tu od podzimu 2000 legálně. Může žádat o trvalý pobyt, může se brát jako příbuzný k mému manželovi?

ODPOVĚĎ VP: Nevím co je míněno frází „mám zažádáno o trvalý pobyt” a není zcela jasné kolik let stojí za slovem „plnoletý”. V U.S.A. se pro imigrační účely plnoletosti považuje 21 let. Vaše otázka nekonstatuje, jestli máte jen podanou příbuzenskou petici manželem (varianta A), či jste tak již alespoň před 5-ti lety udělala a k tomu jste si teď podala i aplikaci o „zelenou kartu” (varianta B). Co ale jasné je, že syn sám přímo přes nevlastního otce nemůže podávat žádné žádosti, pokud nebyl adoptován před svými 16tymi narozeninami a nežil s novým otcem alespoň 2 roky poté.

Ve variante A jste podáním sponzorovací petice nezískala žádné povolení k pobytu ani k práci. Tudíž ani Váš syn, ať plnoletý či neplnoletý, žádný status nezískal. Podáním manželské petice jste si ale alespoň zarezervovala $1K pokutu pro nelegální cizince (která pokrývá i nezletilé děti) a připravila jste si tak možnost v budoucnosti aplikovat o vízum „V” zde v Americe kdykoliv po třetím (3) výročí podáním manželské petice.

Ve variante B záleží na věku syna při podání Vaši žádosti o „zelenou kartu” i při Vašem interview/vydání karty. Pokud mu bylo méně než 21 let v době podání Vaši aplikace a bude mu méně než 21 v den Vašeho interview, „zelenou kartu” dostane zároveň s Vámi. Pokud se ovšem stane plnoletým kdykoliv před Vašim pohovorem na „zelenou kartu”, nic dostat nemůže, protože překročí věkovou hranici definice „dítěte“ (tzv. „age-out“).

OTÁZKA ČTENÁŘE: Za Druhé světové války jsem sloužil v Československé zahraniční armádě ve Velké Británii. Nikdy jsem československé občanství neztratil, ale nežiji tam 30 let. Ve Spojených státech žiji trvale, ale o občanství jsem tu nikdy nepožádal. Mám nárok na nějaké odškodnění za svou vojenskou službu a kolik by to bylo?

ODPOVĚĎ VP: Pokud jste sloužil v Československé zahraniční armádě či jiné spojenecké armádě mezi rokem 1939 a 1946, máte nárok na peněžitou částku administrovanou většinou Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Musíte být občanem České republiky (ČR) v den podání žádosti, ale trvalý pobyt tam mít nemusíte. Relevantní český zákon č. 39/2000 Sb. předepisuje také další specifické podmínky, pod nimiž nárok na peněžní částku vzniká. Nárok se uplatňuje písemnou formou na ČSSZ či na zastupitelských úřadech ČR, a to nejpozději do 30. června 2001 (což je sobota, takže poslední den je efektivně 2. červenec 2001) buď příslušníkem zahraniční armády anebo jeho vdovou, pokud byla jeho manželkou v době jeho vojenské služby. Pokud jste sloužil alespoň 1 rok či jste byl zraněn, máte nárok na jednorázovou odměnu ve výši 120,000Kc ($3,150.00). Za každý další měsíc služby dostanete 1,000 Kč ($26.50). Pokud jste sloužil méně než jeden rok, ale více než 3 měsíce, Vaše odměna bude 60,000 Kč ($1,580.00). Jestliže jste si žádost o poskytnutí této částky ještě nepodal, máte již jenom asi dva (2) měsíce tak udělat!

OTÁZKA ČTENÁŘE: Po legálnim (green card, non-citizen) odpracování 18ti roků v USA se v roce 2002 vystěhuji. Mohu v roce 2010, kdy dosáhnu veku 62 roku, žádat před zastupitelským úřadem o starobní důchod (Social Security)?

ODPOVĚĎ VP: Můžete žádat, protože Česká i Slovenská republika jsou státy, kam Social Security Administration (SSA) International Operations Department vyplácí přímým převodem americký důchod. Na americký sociální důchod jste se automaticky kvalifikoval protože jste tu žil legálně více než potřebných 10 let, měl pracovní povolení a z platu Vám bylo strháváno důchodově pojištění více než potřebných 40 kvartálů (obvykle 10 let). Na plný důchod máte nárok ve věku 65 let, od 62 narozenin máte na rok na důchod asi tak o 1/4 menší. Až Vám tedy bude 62/65 let, můžete zajít na naše velvyslanectví v Praze a konzulární úředníci Vám pomůžou podat žádost. Přestože má SSA úřadovny v mnohých státech světa, bohužel vlastní úřadovnu v ČR ani SR nemá. Ale dnes už to tak důležité není, protože je již možné otevřít si svůj důchodový nárok také přes internet. Pokud Vaši manželce bude též více než 62/65 let, i ona bude mít, za určitých podmínek, přes Vás nárok na důchod.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Požádal jsem o kreditní kartu a i když mám Social Security číslo, byl jsem zamítnut. Cítim se diskriminován a proto chci vědět, jestli se mohu odvolat proti tomuto zamítnutí?

ODPOVĚĎ VP: Odvolat se můžete proti rozhodnutí během 30 dnů, ale bylo by důležité nejprve vědět proč jste byl zamítnut. Při poskytování kreditu se půjčující instituce hlavně dívají na tyto tři faktory: schopnost plnit finanční povinnosti, charakter a majetek. Za schopnost platit se považuje Vaše kapacita platit dluhy, Vaše příjmy a profese, jaké náklady máte (včetně kolik dětí vychováváte) a jaké jiné dluhy máte. Charakter je dedukován z Vaši kreditní historie, placení minulých dluhů, jak často si půjčujete, jak včas splácíte, jak dlouho žijete na dané adrese/pracujete v nynějším zaměstnání a jestli žijete v rámci svých příjmů. Do majetku se zahrnuje všechno vlastnictví, které se může použít k splácení dluhů - úspory, nepracovní příjmy, investice, akcie, nemovitý majetek atd. Všechny finanční společnosti mají specifické procedury jak se rozhodnout komu své peníze dají či nedají. Nemají ovsem právo zamítnout kredit na základě Vašeho věku, pohlaví, manželského stavu, náboženství a nebo národnosti. To, že jste Čech/Slovák nemůže být důvod k zamítnutí kreditní karty. Na druhé straně, Vás imigrační status může být jeden z faktorů poskytnutí či neposkytnutí kreditu. Pokud tedy ještě nemáte v U.S.A. permanentní residenci a finanční historii, odvolání bude značně těžké. Moje doporučení je požádat o kreditní kartu od jiné firmy - v Americe operují desítky bank, společností a finančních institucí. Každá zvažuje s hora uvedené faktory trochu jinak a, pokud máte nějaký příjem či majetek, kreditní kartu by ste, od jiných finančních institucí, dostat měl.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Přijel za námi synovec z České republiky a studuje tu. Má studentské vízum a někde slyšel, že tu může pracovat. Jestli je to pravda, musím pro něj požádat o pracovní povolení?

ODPOVĚĎ VP: Pokud má Váš synovec studentské vízum F-1 a chce pracovat jen na poloviční úvazek ve škole, pracovní povolení nepotřebuje. Regulace amerického Ministerstva spravedlnosti, úřad INS, umožňují cizím studentům pracovat maximálně 20 hodin ve škole bez pracovního povolení. Typická práce ve škole je zaměstnaní ve školní knihovně, cafeterii, práce jako asistent profesorovi, pomoc v administrativních kancelářích školy apod.

Jestliže Váš synovec chce pracovat též mimo školu, není to nemožné, ale bude k tomu potřebovat pracovní povolení. Jeden způsob jak toto dostat je přes program zvaný „Practical Training”, který kumulativně omezuje celkovou dobu práce na 12 měsíců. Student bude muset podat žádost na imigrační úřad, aby vydal „Employment Authorization Document”, EAD. Podmínkou je, že student bude muset vykonávat specializovanou práci blízkou svému studijnímu oboru a že tuto práci jeho škola schválí.

Studenti, jejichž finanční situace se znenadání prudce zhorší, mají další možnost. Stává se například, že kvůli nějakému nepředvídatelnému neštěstí student či rodiče/sponzor studenta najednou nejsou schopní platit školné. Občas se to stává jako důsledek náhlé devalvace měny, na které cizí student závisí, čímž hodnota této podpory značně klesne. V těchto případech může student dostat plné, být časově limitované, EAD pracovní povolení, s nímž může požádat o zaměstnání kdekoliv.

OTÁZKA ČTENÁŘE: V U.S.A. žijeme cca 20 let a v současné době máme jenom americké občanství. Jelikož o návratu do Čech neuvažujeme a neplánovali jsme ani žádat o České občanství, zajímalo by nás jakým způsobem by se řešilo pokud by někdo z našich příbuzných v Čechách odkázal nějaký majetek buď nám nebo naši dceři, která je narozená zde v U.S.A., tudíž má také pouze občanství americké. Měli bychom na to nárok a za jakých okolností?

ODPOVĚĎ VP: Majetek se může odkázat pomocí poslední vůle, může být automaticky přidělen dědicům ze zákona anebo může být přepsán jako dar ještě za života dárce. Odkázaný majetek může být movitý, nemovitý či peněžitý. Protože nejste občané České republiky, nemůžete přímo vlastnit nemovitosti v ČR. Výjimkou, ale je nabytí titulu k nemovitosti dědictvím. Co se týká jiných typů dědictví, absence českého občanství vůbec není překážkou.

Protože Vy jste československé občanství ztratili a Vaše dcera se narodila zde v U.S.A., Vy i Vaše dcera jsou na tom z hlediska českého práva stejně - nejste českými státními příslušníky. Nezapomeňte ovšem, že všichni o české občanství můžete jednoduše požádat.

Ve Vašem případě jde nejspíš o to, jak technicky řešit nabytí dědictví, které se nachází více než 3,000 mil daleko. Pokud by kdokoliv ve Vaši rodině v budoucnosti zdědil nemovitost, může nabýt titul a pověřit někoho, aby Vám dům/pozemek spravoval. Anebo můžete dát plnou moc nějaké osobě (nejlépe právníka), a ona za Vás může zděděnou nemovitost či jiný hmatatelný majetek prodat. Co se týče dědictví ve formě financí, ty si můžete nechat na svém českém bankovnim kontě či si je můžete nechat převézt na své americké konto. Cizinci si mohou založit konta u českých finančních institucí a převody peněz z ČR do zahraničí již dnes nejsou tak restriktivně regulovány, jako v minulosti. Nezapomeňte ale, že dědictví se sebou obvykle přináší určité právní a úřední náklady, někdy i daňovou povinnost.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Nedávno jsem se stal občanem U.S.A. Z předchozího manželství mám nezletilé děti, které žijí v České republice. S bývalou manželkou jsme se dohodli, že se děti přestěhují sem za mnou, hlavně kvůli školám. Mohou moje děti dostat „zelenou kartu“?

ODPOVĚĎ VP: Přestože jste se kdysi rozvedl se svou bývalou manželkou a děti pak žili s ní, ratolesti z takového manželství zůstávají Vašimi dětmi. Nevím jestli Vaše děti někdy byli v U.S.A. a měli či neměli „zelenou kartu“, ale jestli ji nyní nemají, můžete je okamžitě sponzorovat. Během asi tak jednoho roku budou mít Vaše děti přistěhovalecké vízum, se kterým se budou moci přestěhovat k Vám, žít tu se „zelenou kartou“ a bez limitu studovat. V momentu, kdy budou tady žít jako legální rezidenti, budou moci dokonce ihned dostat americké občanství. Dne 27. února 2001 byl přijat Congressem nový zákon tzv. Child Citizenship Act (CCA). Ten AUTOMATICKY dává občanství těm dětem, kterých alespoň jeden rodič je americkým občanem, je jim pod 18 let, jsou permanentními rezidenty USA a žijí ve Spojených státech v poručenství svého amerického rodiče. Tento nová zákon se vztahuje i na adoptované (osvojené) děti.

Pokud nezletilé děti mající „zelenou kartu“ žijí s americkým rodičem mimo uzemí Spojených státu, děti občanství dostanou též, ale ne automaticky. Musejí o občanství požádat vyplněním naturalizačního formuláře na místním americkém konzuláte.

Nejenom, že Vaše děti pravděpodobně dostanou „zelenou kartu“ poměrně rychle, ale pokud budou žít s Vámi tady, stanou se automaticky i občany Spojených států amerických.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Prosím, o radu co mám dělat. Mám dvě děti z bývalého manželství. Nynější manžel mi vůbec nedává žádné peníze, o děti se nestará a někdy je na mě a děti i hrubý. Jeho matka pořád dává najevo, že je v baráku boss, zavírají před námi dveře, otevírá mi poštu a co se ji nezdá hodí do koše. Někdy nám dokonce vyhrožují. Začínáme se bát o své zdraví a dětí se velmi zhoršili ve škole.

ODPOVĚĎ VP: Pokud máte okamžitý strach o své zdraví či zdraví Vašich dětí a je Vám vyhrožováno, podejte si emergency žádost o Restraining Order u obvodního/okresního Family Court. Ten je schopen vydat dočasný Temporary Restraining Order (TRO), platný 30 dnu, v ten samý den. Kdyby náhodou na Vás či děti někdo fyzicky sáhl, okamžitě volejte policii na 911 či tam osobně okamžitě jdete, jestliže je místní police precinct blízko. Než by bylo ovšem nutné uchýlit se k takovýmto drastickým krokům, promluvte prosím s manželem a vysvětlete, že jste jeho manželka a musí Vás i Vaše děti respektovat a podle toho se též chovat. Jistě není v zájmu nikoho se separovat/odstěhovat. Můžete též navrhnout marriage counselling (manželské poradenství), které je většinou zdarma provozováno místní administrativou. Jestliže se manžel nehodlá rovným dílem starat o společné náklady, právně ho nutit těžko můžete, jelikož děti asi nikdy neadoptoval (neosvojil). Přiměřené příspěvky na děti by Vám měl posílat Váš bývalý manžel, podle rozhodnuti rozvodového soudu.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Moji příbuzní v České Republice mi telefonovali že prý se v českých novinách dočetli, že President Bush vyhlásil amnestii a bude vydávat „zelené karty" všem, co jsou nelegálně v Americe. Vztahuje se to na nás, i když jsme tu několik let, a kde se můžeme přihlásit?

ODPOVĚĎ VP: Zatím se na Vás nic nevztahuje, žádné přihlášky se nepřijímají a není jisté, že se něco v budoucnosti změní. Nevím, zdali tisk v ČR výslovně zveřejnil přesně to co Vám příbuzní sdělili, ale zdá se, že v českých novinách tisknou až moc optimisticky znějící/editované zprávy o budoucím U.S. zákonodárství. Žádná amnestie není a žádný nový zákon vyhlášen ještě nebyl. Není zatím ani známo, kterým směrem se imigrační jednání zaměří. Existuje již několik let mnoho návrhu jak vyřešit problém „nelegálů“ v této zemi; v Congressu a vládě se o tom již asi 2 roku živě diskutuje. Nejdříve ale bude něco odhlasováno až letos na podzim, a to asi jen prodloužení zákonu „245(i)" o další rok pro ty, co tu mají sponzorující rodinu či job. Také se hodně diskutuje ve vládě i Congressu (separátně) na téma „regularizace" vydávání pracovních povolení (ne „zelených karet") osobám, které tu jsou dlouho nelegálně a které tu maji nějaké hlubší rodinné či pracovní svazky. Jednaní na toto téma zintenzívněla po zvolení prezidenta Bushe ze státu Texas, kde nelegální Mexičané tvoří velkou část obyvatelstva. Odhadují, že budoucí žadatelé budou muset prokázat, že tu žili minimálně několik let, ukázat, že pracovali či alespoň že nebyli na veřejné podpoře, že tu mají příbuzné, že nemají žádné kriminální záznamy a že řádně platili daně. Jestliže Congress nějaký zákon na podzim odhlasuje a prezident ho podepíše, nebude se moci vztahovat na občany jen určitého preferovaného státu. Nejvyšší soud by eventuálně takový zákon prohlásil za nekonstituční, protože porušuje zásadu „Equal Protection". Projednávané návrhy nového zákonodárství mají mnoho oponentů, kteří věří, že udělení i pouhých pracovních povolení těm, co sem přišli nelegálně, by bylo nespravedlivé vůči těm, co se zde snaží usídlit podle platných pravidel. Než dojde k novým legislativním úpravám, doporučuji všem zájemcům o trvalý pobyt v U.S.A. se mezitím zúčastnit letošní imigrační loterie, a na podzim sledovat, kterým směrem se „washingtonská debata“ vyvine.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Pracuji dočasně ve Spojených státech, nemám tu trvalý pobyt ani Social Security kartu. Musím dělat v U.S.A. daňové přiznání, i když většinu platu dostávám v hotovosti?

ODPOVĚĎ VP: Vaše otázka je komplikovaná tím, že se na tuto problematiku též vztahují daňové zákony země Vašeho trvalého bydliště a mezinárodní dohody o dvojím zdanění. Proto Vám doporučuji se též obrátit na právního či daňového poradce ve Vaši zemi. Co se týká daňových zákonu Spojených států, ty se na Vás vztahují ať tu máte trvalé bydliště a nebo ne. „Tax Residency“ je status nezávislý, a často rozdílný, od „Legal Permanent Residency" a „In-state Residency". Daňovou povinnost v Americe máte bez ohledu na to jestli tu jste/nejste legálně, jestli tu máte/nemáte Social Security číslo či Vám bylo/nebylo vydáno pracovní povolení. Daňový úřad, Internal Revenue Service (IRS), který je součástí federálního ministerstva Treasury, považuje za zdanitelné částky různé druhy přijmů, ne jenom odměny placené zaměstnavatelem šekem. Za příjem se považuje m.j. odměna v hotovosti, ve formě nepeněžité i nehmatatelné a dokonce i ve formě slibu budoucí hodnoty. Sbírky rozhodnutí amerických Daňových soudů jasně vyhlašují, že například spropitné, jídlo, střecha nad hlavou, slib budoucích služeb, prominutí dluhů a mnoho dalších druhů odměn se považuje za „zdanitelný příjem“. Jestliže tedy v U.S.A. vyděláváte, daňovou povinnost (která může být federální, státní a někdy i místní) tu máte, bez ohledu no to, jaký status tu máte a jakou formou jste odměňován. Speciální pravidla se vztahují na dočasné návštěvníky co ve své zemi přiznávají daně z celosvětových příjmů, na příjmy pod určité minimum a jiné jasné specifikované výjimky. Nerespektování daňových regulací je v této zemi považováno za seriózní přestupek, který může vyvolat i kriminální postih.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Začnou teď ve Spojených státech „hony“ na cizince?

ODPOVĚĎ VP: Zákerné teroristické útoky na objekty v New Yorku a Washingtonu, D.C. v září tohoto roku vyrazily dech této zemi. Otevřená náruč Spojených států momentálně tápe v reflexu hledání rovnováhy. Jste svědkem toho, že i v momentu těžkého zasažení se tato zem nerozdělila, ale sjednotila. Následkem tragických událostí 11. září 2001 zemřelo tisíce nevinných lidí, občanů i neobčanů, všech barev, národnosti, náboženství a imigračních statusů. Útočníci se dostali do Ameriky většinou legálně, s použitím dočasných víz, někdy získaných padělanými dokumenty. Nepracovali tu, ani tu většinou dlouho nebydleli. Nastalo vyhledávání cizích teroristů, jejich infrastruktury, ne hony na cizince pokojně žijící a pracující tady. Je jasné, že se v budoucnosti zpřísní systém vydávání víz a že zpravodajské služby budou mít větší vliv no to, kdo bude do USA vpuštěn. Není ovšem jasné, jaký to bude mít vliv na cizince, co jsou v Americe trvale. Díky tomu, že americký systém je zakořeněn v zákonech a přistěhovalecké tradici, legálně tu žijící přistěhovalci se nemusí ničeho obávat. Ti, kteří tu jsou nelegálně, ale pracují, a nezúčastňují se žádných kriminálních aktivit, pravděpodobně také ne. Je dokonce možné, že v Congressu zvítězí návrhy „regularizovat“ status takových přistěhovalců. Je totiž nemožné deportovat ilegálních obyvatelů USA, ale zároveň nebude již přípustné tu mít milióny neregistrovaných cizinců. Je lepší tyto cizince registrovat, dát jim pracovní povolení, než tu mít třídu lidí, co žijí v příšeří. Toto vše, ale bude trvat velmi dlouho, neboť momentálně jsou jiné priority. Je ale jasné, že žádné „hony“ se pořádat nemohou, a Ti, co by se o to pokoušeli, budou rychle zastaveni státními úřady.

OTÁZKA ČTENÁŘE: Půjčila jsem svému sousedovi, Američanovi, dva tisíce dollaru. Dala jsem mu šek a on mi slíbil, že mi celou sumu za měsíc vrátí. Ovšem uběhly tři měsíce, a pan X mi žádné peníze nevrátil a ani nepodal žádné vysvětlení. Upomínala jsem ho již několikrát, ale vždy slíbil, že začne splácet, ale pak nic nezaplatil. Kam se mohu obrátit o pomoc?

ODPOVĚĎ VP: Předpokládám, že máte doklady o tom, kolik a kdy jste svému sousedovi peníze půjčila. Jelikož jste půjčku na souseda převedla šekem, asi Vám pak koncem měsíce, spolu s výpisem aktivity konta, přišel šek zpět „cancelled“. To znamená, že je orazítkován na zadní straně údaji, do kterého účtu byla částka kdy vložena a někdy na něm je i podpis vkladatele. Máte tudíž alespoň částečný důkaz o tom, co si nárokujete. Do budoucnosti bych Vám ale doporučoval, abyste nepůjčovala peníze bez písemní smlouvy, nejlépe uzavřené v přítomnosti nestranných svědku.

Aby nedošlo mezi lidmi k násilnostem a spravedlnost nebyla ponechána v rukou jednotlivců, každý stát má svůj systém soudů. Protože jste se již bezvýsledně soukromně snažila domáhat navrácení půjčených peněz, můžete se nyní obrátit se svým nárokem k soudu specializujícím se ve sporech o malé částky. Tento státní soud první instance se v některých státech jmenuje Superior Court - Special Part, většinou ale Small Claims Court. Podávání žalob je u těchto soudů značně zjednodušeno a podací poplatky jsou minimální. Po Vašem vyplnění formuláře pošle soudní úřad předvolání žalovanému. Toto předvolání často způsobí, že žalovaný najednou zkontaktuje žalující/ho s nabídkou na urovnání. Když k tomu nedojde, obě strany se musejí dostavit ke krátkému přelíčení. Soudce požádá obě strany o evidenci, vyslechne jejich vysvětlení a většinou je nejdříve okamžitě pošle k arbitráži. Když se obě strany ani v přítomnosti a za pomoci arbitra nedohodnou, soudce udělá své vlastní rozhodnutí. Tato procedura je velice rychlá a efektivní. Je jedno jestli Vy nejste občankou U.S.A., protože ústava oběma zaručuje stejná práva a jste si tudíž oba před soudcem rovni. Jediný nedostatek je, že soud nemůže za Vás vymáhat okamžité zaplacení rozsudku, když se k tomu dlužník automaticky nemá. K tomu je potřeba dalších právních kroků. Dalším problémem je, že v případě, že žalovaný žádné finance/majetek/zaměstnání nemá, vymáhání se v praxi často považuje za ultimátně neproduktivní úsilí.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jsme občany USA a máme v Čechách čtyři vnoučata. Jedna vnučka, rozvedena, s 12ti letým synem, by ráda přišla za námi do USA. Vízum má od českých úřadu na 10 let, ale ona trvá na tom, aby zde mohla pracovat. Prosím, poraďte jak s ní začít, abychom nic nepokazili."

ODPOVĚĎ VP: Desetiletá víza se vydávají pro dočasné návštěvníky v Čechách, a to americkým konzulátem v Praze. Vízum opravňuje držitele se dopravit na hranice USA a požádat o krátkodobý, turistický či business pobyt. Maximální doba pobytu se uděluje na 6 měsíců, přičemž není NIKDY takovýto dočasný návštěvník (non-immigrant) oprávněn přijmout v Americe zaměstnání. Jestli chcete, aby Vaše vnučka mohla v USA po svém příjezdu pracovat, ať si zařídí na našem konzuláte v Praze pracovní víza anebo ať požádá o tzv. „zelenou kartu“, kvalifikuje-li se na ni.

Specifická pracovní víza se vydávají cizincům, kteří nastupují do dočasného zaměstnání u předem schválené americké firmy. Znamená to, že zdejší firma by musela nejdříve přesvědčit federální Ministerstvo práce, že nemůže sehnat místní zaměstnance na dané místo, že Vaše vnučka je nezbytná a že má specializované pracovní zkušenosti a vzdělání.

Aby Vaše vnučka mohla požádat o „zelenou kartu" (trvalé přistěhovalecké vízum), musela by si tu najít sponzorující firmu či tu mít PŘÍMÉ příbuzné. Jako prarodiče, Vy nejste považováni za přímé příbuzné. Asi tudíž bude nejjednodušší, aby jste Vaši vnučce pomohli sehnat zaměstnání v jejim oboru. Budoucí zaměstnavatel ji pak, za určitých podmínek, bude moci sponzorovat buď na dočasné či trvalé vízum, která obě opravňují cizince vstoupit do pracovního poměru na území USA. Váš pravnuk, pokud mu bude pod 18/21 let, automaticky dostane dependentní vízum stejného typu jako Vaše vnučka.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Obracíme se na Vás s prosbou o radu, neboť jsme v situaci, že nevíme stále co máme dělat. S manželem jsme se „brali“ tady ve státech a před rokem se nám zde narodil syn. Chtěli bychom vědět zda máme nějakou naději získat zde povolení k pobytu a práci, alespoň pro jednoho z nás rodičů. Máme informace, že před několika lety, po narození dítěte tady ve státech získala matka automaticky veškeré papíry pro pobyt tady a později měl nárok i otec."

ODPOVĚĎ VP: Bohužel, momentálně žádný nárok na „zelenou kartu“ či jakákoliv povolení Vy nemáte na základe pouhého narození Vašeho dítěte na území těchto Spojených států. Váš syn se automaticky stal občanem U.S.A. při svém narození, ale bude Vám moci pomoci pouze až mu bude víc než 18 let. V té době Vás oba bude moci sponzorovat, pokud budete kvalifikováni, jako své přímé příbuzné. Do té doby Vám jeho občanství pomůže pouze v případě, že byste někdy měli být „deportováni“ z USA. „Deportační přelíčení" se odehrává před „Přistěhovaleckým soudem“, při němž soudce posuzuje důvody proč by daný cizinec neměl být „deportován.“ V případě, že tu cizinec žije více než 10 let, má přímé příbuzné (včetně dětí), kteří jsou občané USA, může se před soudem „deportací“ legitimně bránit.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jsem americký občan a žiji dlouhou dobu v Utahu. Jsem ženatý, (vzali jsme se v cizině) ale chci se nyní rozvést. Manželka se odstěhovala do zámoří a říká mi, že potřebuje odsud nějaké ověřené papíry, aby nás v zámoří mohli rozvést. Není mi jasné co potřebuje.“

ODPOVĚĎ VP: Protože jste manželství uzavřel v zahraničí, Vaše manželka tam teď žije a Vy teď žijete v Utahu, máte vlastně možnost si vybrat, kde rozvodové řízení můžete zahájit. Když ho manželka či Vy zahájí/te v zámoří, budete muset tamnímu soudu dodat zdejší evidenci a podepsat listiny, které tady budou muset být speciálně potvrzené. Jedna se o tzv. „superlegalizaci“, což je několikastupňový systém autentifikace každého oficiálního dokumentu. Váš podpis či místní právní/soudní dokument musí být nejdříve potvrzen místním notářem a jeho podpis/razítko musí být poté ověřen/o státním úřadem, většinou nazývaným „apostile“. Certifikace apostilním úřadem je dále nutné poslat na americké Ministerstvo zahraničních věcí, které ověří správnost státního apostilu.

Celá tato procedura trvá mnoho měsíců, je nákladná a v praxi je složitější než vypadá. Proto by bylo pro Vás praktičtější, kdyby Vaše manželka přijela do Spojených států a žila několik měsíců v Utahu. Tim by místní rozvodové soudy nad její osobou získaly jurisdikci, a mohly Vás rozvést zde, bez komplikací spojených s mezinárodními soudními procedurami.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Do U.S.A. som vstúpila ako au-pair. Ešte predtým, ako sa moj pobyt skončil, začala som študovat na lokálnej univerzite, a počas môjho štúdia som si podala prihlášku o študentský status. Môj problém je, že chcem ísť domov na návštevu, no mám strach, že mi nebudú opäť pridelené U.S. visa na americkom consulate v Bratislave. Je možno dostať študentské vízum v Amerike alebo v Kanade?“

ODPOVĚĎ VP: Ano je to možné. Pokud tu máte platný pobyt jiného druhu, můžete si ho změnit v Americe podáním žádosti o změnu/prodloužení statusu na zdejší imigrační úřad (INS). Budete k tomu potřebovat Vaši univerzitou potvrzenou formu pro mezinárodní studenty a důkaz o tom, že máte dost vlastních financí, ze kterých budete čerpat budoucí výdaje na studium. V případě, že Vám žádost o nový status INS schválí, dostanete oficiální dopis (ne vízum), který verifikuje Váš právoplatný studentský pobyt v U.S.A. Tento dopis má ale velkou limitaci - nedovoluje Vám se sem vrátit zpět, v případě, že byste jela na návštěvu domů. Aby jste jako studentka mohla cestovat mimo Severní Ameriku, musíte mít v pase nalepené standartní studentské vízum od U.S. konzulátu v zahraničí. Pouze to opravňuje studenta, většinou opakovaně, cestovat z a do U.S.A. po dobu platnosti takového víza. Bohužel, od roku 1997, kdy se konzulární procedury zpřísnily, se nové vízum může vydávat pouze v rodné či pobytové zemi cizince. Proto Vám asi náš konzulát velmi těžko dá studentské vízum v Kanadě. Vyjma emergency situaci, konzulární úředníci považují takové žádosti za nepřípustné „forum shopping“ a za administrativně „obtížné“ z bezpečnostních důvodů. Proto Vám doporučují si nechat změnit svůj status tady v Americe. Pokud musíte odjet, buďte připravená doložit dostatek financí nejen na školu, ale i na cestu, bydlení, živobytí a jiné výdaje během celého plánovaného studia zde. Přesto, že máte odsud schválenou formu pro mezinárodní studenty, budete muset dokázat americkému konzulátu v Bratislavě de novo, že Vás úmysl studovat v U.S.A. je bona fide.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Nedávno jsme prodali dům v suburbs a celá transakce proběhla bez problémů. Když jsme se pak stěhovali pryč, vzali jsme si se sebou veškerý náš nábytek a jiné vybavení domu. Teď, několik měsíců po prodeji, nás kupující informovali, že v dome chybí české lustry a jiná zařízení a tak chtějí koupi domu zpětně zrušit. Jejich právník nám navrhl, že můžeme nabídnout vrátit část kupní ceny a tím se cela věc uzavře.“

ODPOVĚĎ VP: Kupující má nárok dostat nemovitost v takovém stavu, v jakém mu byla nabídnuta. To znamená, že kromě, nabídky, osobních, dekorativních a přenositelných věcí musí zůstat v domě veškeré zařízení, které je tam nainstalováno. Ve skoro každém americkém státe existuje zákon o „nehybatelném zařízení“, tzv. „Law of Fixtures“. V základe tento zákon říká, že cokoliv je přibito, přišroubováno, vestavěno, přilepeno, nainstalováno či jinak permanentně připojeno k domu se stává součástí prodávané nemovitosti. Pokud jste tedy dům ukazovali se zavěšenými zapojenými křišťálovými lustry, dohoda o kupní ceně zahrnovala i toto vybavení. Další podobná zařízení, na která se tento zákon typicky vztahuje jsou: koberce, air conditioner, kamna, poličky ve stěně, otvírač garáže, držáky na záclony apod. Pokud jste tyto věci s domem nezamýšleli prodávat, měli jste svému právníkovi říci, aby to specificky napsal do prodejní smlouvy, tzv. „Contract of Sale“. V dobré smlouvě je řádně detailně napsáno, co se v ceně zahrnuje a co se z prodeje vyjímá. Na tom základe se prodávající a kupující závazně dohodnou na ceně. Když nějaké „nehybatelné zařízení“ není specificky vyjmuto ze smlouvy a je pak odstěhováno, je to porušení kontraktu. Kupující má pak možnost zrušit celou transakci (často i se soudním příkazem, že prodávající bude muset hradit ztráty kupujícího), může se s Vámi dohodnout na snížení ceny či souhlasit s náhradou/vrácením z domu odvezených lustru a jiného vybavení domu.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Mám americké občanství a při svém pobytu v Česku jsem zašla na americkou ambasádu v Praze, abych podala žádost o sponzorování své sestry. Bylo mi ovšem řečeno, že samotná žádost je nedostačující a že budu muset též přidat finanční prohlášení, kterým se o sestru zaručím. Je to pravda?"

ODPOVĚĎ VP: Je to tak, protože se přistěhovalecké zákony snaží předejít tomu, aby do USA přijeli osoby bez jakéhokoliv místního zabezpečení. Bylo by nepřijatelné, aby se přistěhovalci po příjezdu do Ameriky ocitli „na dlažbě“, či na veřejné podpoře. Proto je předepsáno, že každá žádost o sponzorování příbuzného musí být doprovázena tzv. Affidavit of Support. Jde o soudně vymahatelný dokument, kterým americký občan či rezident informuje konzulární/imigrační úřady o svém příjmu, úsporách, majetku a jiných finančních věcech. Od roku 1997 je nutné toto prohlášení podepsat pod přísahou před notářem; udaný příjem se nadto musí podložit daňovými údaji za předcházející tři roky. Pokud nějaké daňové přiznání chybí, musí se majetek/příjmy a jejich prameny dokázat alternativní evidencí. Sponzorující americký občan musí vykázat alespoň minimální příjem, který je určen za rok 2001 na výši $14,512 pro dvoučlennou, $18,287 pro trojčlennou a $22,062 pro čtyřčlennou domácnost. Podpisem „Affidavit of Support" se zavážete, že svou sestru budete, v případě nutnosti, finančně podporovat po dobu desíti let po jejím přestěhování do USA, či alespoň do doby než se ona stane americkou občankou.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jsem naturalizovaná americká občanka, narozená v ČSSR, s trvalým pobytem v ČR. Rodiče opět žijí ve vlasti; mají obojí občanství, na rozdíl ode mně. Mohu zdědit a vlastnit majetek v ČR?"

ODPOVĚĎ VP: Mohu se pouze domnívat, že „vlastí je míněna Česká republika a že se jedná o Vaše „rodiče". Protože jste americká občanka žijící v České republice, jste tam považována za cizinku, i přesto, že jste se tam narodila. Historicky Česka republika značně diskriminovala cizích občanů ve věcech majetkoprávních. Není ani tak dávno, kdy dokonce i někteří čeští občané byli zbaveni možnosti určitých právních nároků pouze na základe toho, že neměli trvalý pobyt na území České republiky. Dědické záležitosti byly, naštěstí, vždy světlou výjimkou. Proto můžete být klidná a počítat s tím, že po rodičích budete moci majetek v ČR zdědit a poté ho i vlastnit. Nezapomeňte také, že určitým americkým občanům českého původu se též otevřela možnost požádat o navrácení jejich původní české státní příslušnosti.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Mám americké občanství a při svém pobytu v Česku jsem zašla na americkou ambasádu v Praze, abych podala žádost o sponzorovaní své sestry. Bylo mi řečeno, že to mohu udělat buď v Praze nebo ve „Státech.“ Je to tak?“

ODPOVĚĎ VP: Ano, federální zákony a regulace amerického Ministerstva spravedlnosti (DOJ) a Ministerstva zahraničních věcí (DOS) umožňují podání žádosti o sponzorování přímých příbuzných buď v U.S.A. či v zahraničí. V Americe se tyto žádosti mohou podat na úřad DOJ, který se jmenuje Imigrační a Naturalizační Service (INS). V cizině se může žádat u amerického konzulátu, většinou sídlícím spolu s U.S. ambasádou (USEMB), který je externím pracovištěm DOS. Rozhodnutí, kde podat žádost, závisí na faktu, kde má sponzorující americký občan trvalé bydliště, což znamená kde sídlí více než 183 dní v roce, či kam se natrvalo přestěhoval. V základe se vyplňují stejné formuláře, platí se stejné poplatky a připojují se stejné evidenční a finanční materiály; rozdíl je v tom, kdo a jak rychle o žádosti rozhodne. V případě podání žádosti v U.S.A. pravomoc náleží oblastnímu servisnímu centru INS. V případě podání v zahraničí, konzulát spolupracuje s úředníky INS umístněnými v cizině (např. Londýn, Bombay atd.). Bývávalo pravidlem, že zahraniční zpracovávání sponzorovacích žádostí v běžných případech trvalo 6 či méně měsíců. Na druhé straně, zpracovávání žádosti úřadem INS na území U.S.A. trvalo typicky jeden až dva roky. Bohužel, díky terorismu spáchaným v září minulého roku v New Yorku a Washingtonu, D.C., zahraniční procedury byly zatíženy novými požadavky. Naopak, práce INS servisních center se v mnoha oblastech, díky většímu federálnímu rozpočtu pro úřad INS, zrychlila a tak rozhodnutí trvající více než jeden rok je nyní spíše výjimkou než pravidlem. Je nutné připomenout, že ať je žádost podána kdekoliv, Affidavit of Support, slibující případnou finanční podporu sponzorovanému příbuznému na dobu 10 let, musí sponzor připojit v obou případech.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „V práci jsem měl slíbeno dostat povýšení. Nedávno mi však personální oddělení dalo vyplnit nový dotazník, ve kterém je následující otázka: „Byl jste někdy zatčen, vyšetřován, odsouzen či vězněn?“ Bohužel, minulý rok jsem byl zatčen a vyšetřován za menší přečin a policie mi založila trestní rejstřík. Bojim se, že až se to můj zaměstnavatel dozví, nejenom že mi povýšení nedá, ale vyhodí mně. Co mohu dělat?“

ODPOVĚĎ VP: „Za prvé, pokud dotazník musíte vyplnit ihned, definitivně na něm uveďte, že jste byl zatčen, obžalován a jaký trest, jestli nějaký, jste dostal. Většinou na takovýchto formulářích bývá i kolonka, kde je Vám umožněno vysvětlit detaily přestupku/rozsudku. Pokud Váš přestupek byl menšího rázu a byl nenásilný, zaměstnaní Vám to ohrozit nemůže, pokud podstata Vašeho přečinu a typ Vašeho zaměstnání spolu nějak nesouvisejí. Za druhé, v některých amerických státech jsou zákony které striktně zamezují zaměstnavatelům diskriminovat zaměstnance jen proto, že mají trestní rejstřík. Za třetí, ne všechny přestupky z minulosti se musejí uvádět na dotaznících od zaměstnavatele či žádostech o profesionální licence. Jedná se o ty, které byly vymazány administrativně-právní procedurou zvanou „expungement“. Soudně schválený expungement vyjímá záznamy z policejních /bezpečnostních/ soudních kartoték a databází, „zalepuje" je a ukládá je pod separátní úřední kontrolu. Jestliže jste byl v minulosti pouze zatčen a nebyl usvědčen/odsouzen, můžete o expungment žádat okamžitě. Pokud jste byl odsouzen, ale Váš rozsudek byl zrušen po té, co jste podstoupil nějaký léčebný/nápravný program, můžete o expungement požádat po šesti měsících. V ostatních případech je čekací doba předepsána státními zákony specificky. Expungement trvá průměrně asi tři až šest měsíců a je to komplexní proces, ke kterému se vysoce doporučuje právní pomoc. Zaměstnanec, který měl trestní rejstřík, ale nechal si ho soudně vymazat, může pak na shora uvedenou otázku v práci odpovědět záporně. Doporučuji Vám tedy co nejdříve začít Váš expungement proces, abyste se již nikdy v budoucnosti nemusel bát o své zaměstnání diky svým chybám v minulosti.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Slyšel jsem, že se američtí občané (rodilí i naturalizovaní) a permanentní rezidenti, kteří žijí trvale nebo dlouhodobě v zahraničí, ztrácejí občanství nebo rezidentství, nevrátí-li se občas do Spojených států. Je to pravda?“

ODPOVĚĎ VP: „To co jste slyšel ohledně občanů, absolutně pravda není a co se týká rezidentů, pravda je. Občané USA nemusejí žádnou stanovenou dobu žít na území Spojených států, dokonce se tu ani narodit nemusejí. Ti, co se tu narodili či se narodili americkému rodiči v zahraničí, jsou občany automaticky od narození, a prakticky svoji státní příslušnost nedobrovolně ztratit nemohou. Ti co tu byli naturalizováni, mohou být zbaveni občanství jen díky extrémním okolnostem jako je podvod při žádosti o občanství, zamlčení těžkých zločinů, službou v cizí armádě atd.

U „permanentních residentů“, neboli vlastníků přistěhovaleckých víz populárně nazývaných „zelené karty“, je to ovšem jinak. Pokud permanentní rezident opustí Spojené státy na více než jeden rok, automaticky by měl svůj status trvalého rezidenta ztratit. Pokud rezident odjede na dobu delší než půl roku, ale kratší než rok, ztráta „zelené karty“ není automatická, ale možná. Při návratu do USA se imigrační inspektoři zeptají vracejícího se rezidenta na důvody jeho více než půlročního pobytu v zahraničí, posoudí jiné indicie rezidence, daně osoby a mohou rozhodnout, že resident nezachoval trvalé bydliště ve Spojených státech. V limitovaných případech je možné udělat výjimku z těchto rezidenčních pravidel, ale o tu se musí zažádat u Imigračního a Naturalizačního Servisu (INS) před odjezdem z U.S.A.“

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Mám malý business na lehké stavební práce a právě připravuji své daňové přiznání za poslední rok. Na první stránce mi formulář dává možnost přiznat příjem buď jako plat anebo jako profit z businessu. Nevím co mám vyplnit. Jsou nějaká kritéria, která rozhodují zdali vydělané peníze jsou mzda či výdělek z podnikání?“

ODPOVĚĎ VP: „Ano, jsou, i když v některých případech to není jednoznačné rozhodnutí. Mzdy/platy (wages) jsou placeny zaměstnancům, tzv. employees. Osobám, kterým byly placeny mzdy za předešlý rok, musí zaměstnavatel krátce po Novém roce zaslat souhrnný platební výpis mezd, Formu W-2. Osoby, které byli placeny podle dočasné smlouvy, dostávají po zakončení roku jednodušší dokument, Formu 1099. Tyto osoby se nazývají nezávislí kontraktoři a jejich výdělek, po odečtení nákladů je profit.

Zaměstnanci většinou dlouhodobě pracují pro právní či fyzickou osobu bez specifického omezení. Práce je vykonávána na půdě zaměstnavatele, s jeho nástroji, pod jeho dohledem a s jeho častými instrukcemi. Lidem pracujícím v kancelářích typicky zaměstnavatel dá stůl, kancelářské přístroje, telefon apod. Osoby zaměstnané na měnících se místech rozváží zaměstnavatel automobilem i s potřebnými nástroji. Zaměstnavatel jim má povinnost také pravidelně platit, ale má právo jim určit místo práce a přesnou pracovní dobu (dny i hodiny). Je zároveň povinen pravidelně z každé hrubé výplaty odvádět odhad daně daňovému úřadu Internal Revenue Service (IRS), platit pojištění, nemocenské, důchod, nezaměstnaneckou podporu atd. V některých státech americké federace se musí též předem odvádět proporcionální státní zdanění a jiné poplatky. Není tajemstvím, že zaměstnavatel na sebe bere velké administrativní břímě, když přijme nového zaměstnance.

Na rozdíl od toho, nezávislý kontraktor většinou udržuje vlastní místo podnikání, používá své nástroje, převáží se vlastním autem, nemá nad sebou denno-denní dohled a pracuje na základě časově vymezené smlouvy. Samozřejmě, to neplatí na všechny smluvní práce; někteří kontraktoři pracují zároveň se zaměstnanci, používají zaměstnavatelovi prostředky atd. Co je ovšem jisté je, že risk zaplacení nese kontraktor - když odvedená práce není považována za dostačující, kontraktor zaplacen být nemusí. Kontraktor zato může určit svou pracovní dobu a v určitých případech i místo práce. Pro zaměstnavatele je tento typ vztahů administrativně daleko jednodušší; nezávislá smluvní práce počíná kontraktem a končí fakturou. Odměna se platí jedním šekem, ze kterého se nemusí nic strhávat a nikdo se okamžitě nemusí o platbě informovat. Proto by výdělky z takové práce měly být Vámi přiznány na daních jako profit z businessu (IRS forma Schedule C), pokud tvořili značnou část Vašich celkových příjmů za minulý rok. Odvody daní a jiných poplatků jsou totiž v takovém případě Vaší povinností.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jsem narozený v U.S.A. a žiji tu i ve Slovenské Republice. Můj syn a dcera žijí na Slovensku, oba jsou ženatí/vdaní a každý má dceru a syna, kteří se narodili na Slovensku. Jsou od narození americkými občany a mohou si jít vyžádat americký cestovní pas?"

ODPOVĚĎ VP: „Z dotazu plyne, že Vy jste americkým občanem, ale není jasné jestli Vaše děti jsou. Jestliže Váš syn a dcera nejsou americkými občany, Vaši vnuci občanství U.S.A. dostat automaticky nemohou. Jestliže Vaše děti jsou U.S. občany, je důležité jak a kdy se jimi stali a jestli někdy žili v Americe. Záleží též na státní příslušnosti choti i na roce narození Vašich dětí a vnuků. Předávat občanství může pouze Američan, který ve Spojených státech alespoň nějakou dobu pobýval. Většinou se vyžaduje minimálně 2 roky residence po 14-tich narozeninách, aby občan mohl transferovat své občanství svým potomkům při jejich narození. Vaše otázka bohužel o Vašich dětech, datem, místem narození a o jejich předchozím pobytu mlčí. Pouze s takovými podklady by bylo možno autoritativně analyzovat celou situaci, protože se na ni může vztahovat zároveň několik rozdílných zákonů. Jak vidíte, je nutné prozkoumat nejen status každí generace, ale i jejich schopnost předávat U.S. občanství. Nezapomeňte též na fakt, že pokud Vaše děti nejsou americkými občany, Vy pro ne můžete podat petici a jejich nezletilé děti dostanou přistěhovalecká víza automaticky s nimi.“

Question and Answer #39 for CSN/AL drafted on září 19, 2003

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Pracuji tady jako žurnalistka s vízem „I", platným další 3 roky. V novinách jsem si přečetla, že nové předpisy Ministerstva spravedlnosti USA zkracují business víza na 6 měsíců. Vztahuje se to i na mě?”

ODPOVĚĎ VP: „Začátkem dubna t.r. vydal U.S. Department of Justice, vedeným Attorney General John Ashcroftem, veřejné oznámení změn vstupních procedur na hranicích. Tyto změny se ovšem týkají pouze cizinců, přicházejících do Ameriky s návštěvními vízy typu B1 a B2. V krátké době se tedy změní inspekční procedury na letištích a jiných vstupech na území Spojených států.

V minulosti se při vstupu obvykle povoloval pobyt šesti (6) měsíční; nyní bude povolen ve velké většině případů pouze třiceti (30) denní pobyt. Jestliže se návštěvníkovi při vstupu ovšem podaří prokázat potřebu tu být déle, může dostat o něco delší pobytové povolení. Kumulativní maximální doba povolena při následovní žádosti o prodloužení bývávala jeden rok; nyní se zkrátí na půl roku, včetně eventuálního prodloužení.

Tato pravidla se vztahuji pouze na víza B2, která jsou pro turisty, a na víza B1, která jsou pro business návštěvníky. Nevztahují se na držitele jiných víz, včetně ne na Vás, dočasného návštěvníka s žurnalistickým vízem “I”. Kromě toho se tato pravidla začnou aplikovat pouze na nové B1/B2 návštěvníky žádající o vstup na amerických hranicích, a nebudou se retroaktivně vztahovat na cizince, kteří na území U.S.A. již s těmito vízy pobývají.”

OTÁZKA ČTENÁŘE: „S rodinou si plánujeme pořídit malý podnik. Jde o jeden z celoamerických řetězců a z našich kontaktů s firmou vyplynulo, že si musíme koupit „franchise“. Budeme po zakoupení tohoto franchise zaměstnanci této firmy anebo budeme nezávislými vlastníky našeho businessu?“

ODPOVĚĎ VP: „Zakoupením franchise dostanete od „mateřské firmy“ (franchiser) licenci provozovat na určitém území obchodní/spotřební aktivitu pod jejich jménem. Budete sice vlastníky Vašeho podniku, ale budete svázán podmínkami, které si vyhradí franchiser než Vám povolení prodá. Firma totiž chce, aby každá jejich franchise vypadala podobně, prodávala stejné výrobky, zachovala určitou kvalitu, používala suroviny/výrobky jimi schválené a dodávané apod. Hlavní podmínkou prodeje licence ovšem je, že se budete muset dělit o příjem pravidelným zasíláním honoráře (royalties). Royalties jsou typicky počítány z hrubé tržby, ne z čistého výdělku, a bývají asi mezi 7%-10%. Franchiser totiž nevydělává z prodávaní licencí, ale pravidelnými platbami royalties.

Vztah mezi Vámi nebude jako zaměstnavatel a zaměstnanec, ale spíše jako principal a smluvně vázaný nezávislý agent. Váš podnik budete sice vlastnit 100%, ale nebudete ho moci provozovat jak chcete. V tom je hlavní riziko takového podnikání pro obě smluvní strany - úspěch Vašeho businessu bude značně záviset na úspěchu, solidnosti, a reputaci „mateřské firmy“. Proto je nutné se dobře seznámit s celou firmou, jejich historii a obchodní stabilitou, provozy podobných franchisů, finančními výsledky atd. Nejlepším způsobem se o firmě dozvíte od Federal Trade Commmission (FTC), kam musí každoročně každý franchiser zasílat detailní prospectus. Protože tento druh podnikání je značně komplikovaný a je nutné detailně rozumět podmínkám licenční smlouvy, není možné se ani při předběžných jednáních obejít bez odborné právní representace.“

Question and Answer #41 az ? for CSN/AL drafted on září 19, 2003

OTÁZKA ČTENÁŘE: Minulý rok v září jste se ve své Právní poradně předběžně zmínil o připravovaném „Antiteroristickém zákone“ a jiných očekávaných změnách cizineckého zákonodárství. Mohl byste mi dát krátký „update“ k jakým změnám od té doby došlo?

ODPOVĚĎ VP (Part 1 of ?): Od teroristického útoku dne 11. září 2001 na World Trade Center v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu, D.C. brzo uplyne již rok. Díky nasledovným bezpečnostním opatřením se stalo cestování problematičtějším, zvláště pro ty, kdo nejsou občany Spojených států amerických. Více než kdykoliv dříve by si „neobčané" měli být vědomi svých práv a měli by být připraveni na to, jak je v případě potřeby uplatňovat. Měli by také znát imigrační pravidla a nařízení, která se jich bezprostředně týkají, zejména jsou-li na cestách, a to včetně rizik spojených s vydáváním, odmítnutím či zrušením víz, zákazem vstupu, deportace nebo jinými nepříjemnostmi, vazbou nevyjímaje.

Staré požadavky na dokumenty. Velmi dlouho existující, ale málo známé, ustanovení Zákona o imigraci a národnosti (INA) vyžaduje, aby každý „neobčan" starší 18 let měl neustále u sebe jakýkoli dokument potvrzující, že se jako cizinec registroval, případně doklad o trvalém pobytu, který mu byl udělen. Pokud někdo toto ustanovení poruší, teoreticky se vystavuje obvinění z přestupku, jež se trestá pokutou až $100.00 dolarů a/nebo vezením po dobu až 30 dnů. Imigrační nařízení popisují požadované formy registrace počínaje tzv. „zelenou kartou", pracovním povolením a jinými doklady v souladu se statutem daného „neobčana" a konče např. Formou I-94, populárně známou jako „bílá kartička". Ačkoliv Imigrační a naturalizační úřad (INS) toto ustanovení doposud důsledně neuplatňoval, začal svůj přístup měnit v důsledku teroristických útoků. „Neobčané" by se proto měli snažit mít doklad o svém imigračním/dočasném statusu neustále u sebe, zejména pak jsou-li na cestách. Pokud se jedná o dokumentaci totožnosti cizince, nejlépe je se sebou nosit svůj platný cestovní pas (v němž je vstupní razítko z hranic), zelenou kartu, či alespoň řidičský průkaz jednoho z amerických států.

Další, ne zcela známé, ustanovení ukládá všem „neobčanům“ povinnost uvědomit INS do 10 dnů, pokud se přestěhují, použitím předepsaného formuláře. Pokud někdo tento formulář nevyplní, může být deportován, pokud nelze toto opomenutí rozumně vysvětlit nebo došlo-li k němu záměrně. Očekává se, že INS začne prosazovat toto ustanovení o změně adresy mnohem razantněji než jak činil v nedávné minulosti.

======================= POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE =================

Nová pravidla týkající se vstupních dokumentů. Začátkem tohoto roku odhlasovaný Zákon o sjednocování a posilování Ameriky cestou poskytování patřičných nástrojů nutných k boji s terorismem (USA PATRIOT Act) ukládá vládním úřadům, aby si začali předávat více informací o „neobčanech". Například, jedna část zákona USA PATRIOT opravňuje INS a ministerstvo zahraničních věcí k přístupu do počítačové databáze Národního kriminálního informačního střediska úřadu FBI za účelem zjištění, zda žadatel o vízum nebo zadržený žadatel o vstup má trestní záznam. Federální úřady již od konce roku 2001 mezi sebou začaly sdílet informace i jinými způsoby. Ředitel INS například začátkem tohoto roku oznámil, že jeho úřad dodá do kriminální databáze jména více než 300 tisíc „neobčanů“, kterým byla nařízena deportace, ale kteří Spojené státy americké nikdy neopustili. Stoupá tím pravděpodobnost, že tyto osoby budou předávány INS, pokud budou objeveny při soudních zákrocích, administrativních řízeních, během běžných dopravních přestupků, nehod nebo náhodných kontrol totožnosti v autobusech, na nádražích, letištích či během vnitrostátních a mezinárodních letů. Dokonce je možné, že i při posílání peněz do zahraničí se bude v určitých případech vyžadovat doklad o legálním pobytu v U.S.A. a získané informace budou pak k dispozici bezpečnostním orgánům. Stejně tak ministerstvo zahraničí, a to již od října minulého roku, provádí mnohem intenzivnější rozbory osobní minulosti určitých žadatelů o víza. Muži ve věku mezi 16 až 45 lety, zvláště ti, jež jsou státními občany určitých zemí, musí na vízum teď čekat nejméně 20 dnů než ministerstvo zahraničních věcí prověří na databázi FBI jejich osobu za účelem odhalení jejich případného trestního záznamu či podezření z podpory/účasti v terorismu.

======================= POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE =================

V tomto období zvýšené ostrahy je sdílení informací považováno obyvateli USA za přijatelný kompromis s tradicí nedotknutelnosti osobního soukromí. Nikdo si nepřeje, aby zločinci nebo teroristi do země vstupovali nebo v ní zůstávali. Problémem ovšem je, že záznamy INS byly v minulosti notoricky velmi nepřesné a údaje o dočasných vstupech a odjezdech se v nejlepším mohou charakterizovat jako neúplné. Také informace, které vstupují do databází ze zahraničních zdrojů, jsou občas nespolehlivé. Nevinný cestující může například mít stejné jméno jako někdo s trestním záznamem, a proto je nutné, aby konzulární úředníci a inspektoři INS nyní vydávali nebo zamítali víza, či rozhodovali o povolení vstupu do Spojených státu s velkou pečlivostí. Někteří z prověřovaných mohou vzbudit sympatie, avšak jiným se může stát, že skončí ve vezení. Zatím se imigrační úřad (INS) většinou koncentruje na vyšetřování a zadržování nelegálních či deportovatelných cizinců z oblasti Středního východu, poté se dá očekávat, že se pozornost INS zaměří i na „neobčany" z jiných regionů.

======================= POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE =================

Nové požadavky v praxi. V důsledku s hora popsaných nových zákonů mohou mít někteří „neobčané" mít potíže při vstupu do Spojených států . V minulosti se běžně stávalo, že inspektor INS mohl „neobčana" vpustit na území U.S.A. s tím, že kontrola jeho dokumentů proběhne o několik týdnů později (tzv. parole), a tudíž mu bylo umožněno do té doby formulovat vysvětlení a sehnat dodatečné dokumenty. Nové předpisy taková liberální rozhodnutí inspektorům INS již dále neumožňují. Pouze oblastní direktor, oblastní vedoucí pro inspekce a prohlídky a jejich přímí zástupci jsou dnes zmocněni učinit rozhodnutí tohoto druhu. Kromě toho mohou vydat takovou výjimku nebo povolení ke vstupu až teprve po kontrole všech patřičných databází. A i potom je jejich rozhodovací pravomoc omezena na případy technických nedostatků v dokumentech, nebo když je vstup dané osoby do Spojených států nutný z důvodu vážných humanitárních okolností nebo z důvodu prosazování zákona, či zájmům národní bezpečnosti.

Účelem nových regulací INS je dopadnout takové typy osob, které zde způsobily 11. září 2001 nebo alespoň zabránit jejich nechtěnému vstupu do této země. Nicméně, důkladnější prověřování se ukazuje, že tech postihuje mnoho nevinných osob. Jinými slovy, více „neobčanů“, jež mají pouze technický nedostatek ve svých dokladech, nedostává nyní vízum či povolení ke vstupu do Spojených států, anebo musejí čelit jiným těžkostem. Některým z těchto osob je umožněno stáhnout své žádosti o vstup s tím, že se příštím letem vrátí domů. Některé osoby musí být drženy až do té doby, než vedoucí pracovník INS rozhodne o výjimce. Zároveň však jsou tací, kteří jsou umístněni do vazby za účelem urychleného odsunu ze Spojených států amerických. Po takovém odsunutí jim nebude umožněn opětovný vstup do Ameriky absolutně po dobu pěti let a poté jen s důkladným vysvětlením.

======================= POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE =================

Obětmi této nové politiky INS se také stali zejména někteří zahraniční studenti a dočasní specializovaní pracovníci. Kdokoliv si korespondenčně změnil svůj dočasný status ve Spojených státech, musí pak stejně na americkém konzulátu v cizině nově získat do pasu nalepené vízum, pokud chce odcestovat a pak se sem vrátit. Inspektoři INS v minulosti netrvali na vízu nalepeném v pase v případě, kdy si „neobčan", profesionální pracovník se statutem H-1B či student s vízem F-1, zapomenul zajistit vízum v zámoří z důvodu liberálního chápání nepředpokládané tísně. Je velmi málo pravděpodobné, že by se s takovouto shovívavostí dalo počítat poté, co nová pravidla vstoupila v platnost.

Dokonce i cizinci s povolením k trvalému pobytu v USA, vracející se do Spojených států (tzn. držitelé „zelených karet“), mohou narazit na problémy. Imigrační zákon nepovažuje vracející se cizince s povolením k trvalému pobytu za osoby žádající o vstup, pokud byli mimo území Spojených států po dobu kratší šesti měsíců. Delší pobyty, třeba i s krátkým přerušením, však mohou přimět inspektora INS k podezření, že daná osoba opustila své trvalé bydliště ve Spojených státech a tím přerušila svou permanentní rezidenci. Od toho okamžiku je takový vlastník „zelené karty“ imigračními úřady považován za „neobčana žádajícího o [čerstvý] vstup na území Spojených států. Případným komplikacím se lze vyhnout tak, že „neobčané", trvale žijící v Americe a plánující pobyt v zahraničí po dobu delší než šest měsíců, požádají o povolení opětovného vstupu/zachování rezidence, jež bude dokladem o jejich úmyslu zachovat si své trvalé bydliště zde. Permanentním rezidentum USA, kteří mají jakýkoliv kriminální záznam se dnes již rutinně „zelená karta“ odebírá při návratu ze zahraničí, jsou zadrženi a posíláni před imigrační soudy. V důsledku nynějších důkladnějších bezpečnostních prohlídek cizinců je jasné, že se problematika opuštění trvalého bydliště a kriminalita trvalými legálními residenty objevuje nyní mnohem častěji než v minulosti.

======================= POKRAČOVÁNÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE =================

Může trvat velmi dlouho (jestli vůbec), než se americký cizinecký systém vrátí k otevřenějšímu vydávání víz, liberálním vstupním kontrolám a jiným snadnějším metodám na změnu statusu, které předcházely 11. září 2001. „Neobčané", kteří se potencionálně mohou stát obětmi ustanovení o zadržení a deportaci díky USA PATRIOT Act a podobným zákonům, mají důvody k tomu, aby se připravili na možné komplikace, při kterých budou potřebovat znalost zákona, případně kompetentní právní zastoupení. Zároveň by „neobčané" neměli vnímat tato ustanovení jako hrozbu, ale jako bezpečnostní opatření, která ochraňují, i když zároveň částečně znepříjemňují, životy všem, občanům i „neobčanům“. Možnost výslechu, intenzivní prohlídky s následným zadržením, deportace, riziko obvinění z porušení technických ustanovení, nevpuštění do země nebo velká zdržení díky nadměrně pečlivým úředníkům jsou dnes velmi reálným základem možných obav. Cestující „neobčané" by měli skutečně mít u sebe dokumenty jasně prokazující jejich totožnost a právo navštívit či pobývat ve Spojených státech. Neměli by je překvapit možná zdržení, vyptávání, kontroly, opatrnost ani zdánlivě přemrštěná podezíravost zástupců federálních imigračních a jiných veřejných orgánů.

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Je můj mezinárodní řidičský průkaz platný v Americe?“

ODPOVĚĎ VP: „Diky federálnímu uspořádání vlády Spojených států připadá regulace motorových vozidel, místní dopravy, policie, pojištění, zdravotnictví a školství jednotlivým státům americké federace. Každý stát vydává svůj individuální řidičský průkaz (Driver‘s Licence), většinou svým Ministerstvem motorových vozidel (Department of Motor Vehicles) či Ministerstvem dopravy (Department of Transportation). Proto nejsou zásady uznávání cizích a mezinárodních řidičských průkazů uniformní po celém území Spojených států. Existuji ovšem některá převažující praktická pravidla. Individuální stát respektuje řidičský průkaz jiného státu po dobu 30-90 dnů po přestěhování dané osoby na své území. U dočasných návštěvníků z ciziny se většinou vyžaduje také mezinárodní řidičský průkaz (International Driving Permit - IDP), vydávaný každou oficiální státní automobilovou asociací v té zemi, kde byl místní řidičský průkaz vydán. Zde je nutné podotknout, že tzv. mezinárodní řidičské licence vydávané soukromými organizacemi (často přes internet) nejsou platnými průkazy. Návštěvníci Spojených států pobývající v určitém státě více než 180 dnů by se měli snažit požádat o státní řidičský průkaz. Od konce roku 2001 ale vyžadují státní úřady platný pas, existenci neturistického víza, evidenci legálního pobytu ve Spojených státech a písemné odůvodnění (od škol, zaměstnavatelů apod.) proč je místní řidičský průkaz třeba. Váš mezinárodní řidičský průkaz je tedy zde platný, ale jen zároveň s Vašim českým/slovenským řidičským průkazem (samotný mezinárodní průkaz není uznáván), pouze po dobu Vašeho dočasného pobytu na území Spojených států a maximálně rok od jeho vydání. Jestliže jste tady na dlouhodobém studijním či pracovním pobytu anebo jste požádal/a o trvalý pobyt v U.S.A., musíte požádat o Driver‘s Licence Vašeho místního státu."

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jsem v Americe s vízem dlouhodobě a mám se sebou 8-mi letého syna. Chodí tady do základní školy a aby se mohl účastnit všech školních programů, je na něm vyžadováno Social Security číslo. Má na něj právo?“

ODPOVĚĎ VP: „Není mi sice známo, proč škola vyžaduje specificky Social Security Number (SSN/SS#), číslo důchodového zabezpečení, protože nezletilý cizinec by měl mít možnost prokázat se platným pasem anebo cizím občanským číslem svým či svých rodičů. Osoby, které jsou v U.S.A. dočasně, jsou nezletilé či tu nepracují ve velké většině případů od Social Security Administration (SSA) číslo k ničemu nepotřebují. Jestliže přesto neobčan o číslo požádá, SSA typicky trvá na tom, aby cizinec prokázal nutnost SSN vlastnit. K tomuto účelu respektuje pouze dopis od místního, státního či federálního vládního orgánu specificky vyžadující od dané osoby Social Security Number. Pokud máte od místní Board of Education (Školský úřad) dopis, že Váš syn k pokračování svých studií potřebuje SSA, úřad Social Security by mu toto číslo měl dát. Jestliže ne, máte možnost se odvolat a požádat o přezkoumání Vašeho případu. Při odvolání jasně vysvětlete, že SSN není pro pracovní účely, že je ilegální aby v USA pracovali děti pod 15 let a hlavně, že máte dopis od Board of Education vyžadující takové číslo. Prosím, referujte též k federálním regulacím 20 CFR ' 422.107(e), které vyhlašují, že „neobčan" může dostat SSN po prokázání nepracovní potřeby („a non-citizen can obtain SS# upon presentation of a valid non-work need“).

OTÁZKA ČTENÁŘE: „Jaká je dohoda česko-americká o zdaňování penzí, které dostávají lidé žijící ve druhé zemi? Jak je to s českou penzí, kterou dostávají Češi žijící v U.S.A.? Je dohoda taková, že tuto penzi budou zdaňovat Češi nebo Američané?"

ODPOVĚĎ VP: „Pokud jde o americkou Social Security penzi, je vyplácena americkým občanům a rezidentům i do zahraničí. Všeobecně, americký daňový úřad (IRS) předepisuje, že Social Security částky placené do České i Slovenské republiky mají být zdaňovány ve výši 30% z 85% celkové částky, což se dělá většinou formou withholding (místní automatické strhávání daní). Platby důchodu příjemcům žijícím ve státech dřívější tzv. „západní Evropy“, Kanadě apod. ovšem zdaňovaný nejsou vůbec.

Nápodobně, český důchod (ze státní pokladny) je také vyplácen českým občanům žijícím v zahraničí, ale Ti žijící v Americe z ní platit žádné daně americké IRS nemusí. Česká republika a Spojené státy podepsaly totiž již před deseti lety smlouvu o dvojím zdanění, která specificky vyjímá důchody a penze z dvojího zdanění. Smlouva z 16. září 1993 ve svém Článku 19, par. 1(b) specificky říká, že Social Security a veřejné penze placené rezidentům jiných států mohou být zdaňovány pouze státem, který je vyplácí. Soukromě předplacené, individualní penze a důchodové plány osob zaměstnaným soukromými firmami ovšem pod tuto výjimku nespadají.“

OTÁZKA ČTENÁŘE: „V televizi jsem slyšel, že brzo bude vyhlášen zákon urychlující možnost zlegalizování pobytu v Americe. Můžete mi dát nějaké podrobnosti?“

ODPOVĚĎ VP: „O způsobu regularizace pobytu lidí, kteří přebývají ve Spojených státech se hodně diskutuje vnitrostátně i mezinárodně. President Bush už tri roky udržuje diskusi na toto téma s mexickým prezidentem Foxem. Minulý měsíc byl na půdě dolní sněmovny amerického Congressu přednesen návrh zákona, předběžně pojmenovaného Earned Adjustment & Family Unification Act of 2002 (EAFUA), pod jednacím číslem H.R. 5600. Návrh se zaměřuje na cizince (bez ohledu na státní příslušnost) dlouhodobě pobývající na území U.S.A., kteří tu jsou zaměstnáni a pravidelně platí federální i státní daně. Vzhledem k tomu, že tento měsíc proběhly volby do Congressu, shora zmíněný zákon se pravděpodobně začne seriózně projednávat až začátkem příštího roku. Pokud bude v nějaké formě odhlasován a prezidentem podepsán, ne všichni cizinci se pod jeho podmínkami kvalifikují. Přesto se dá očekávat, že případný zákon vyvolá masovou vlnu zájemců o regularizaci statusu a bude doprovázen spoustou dezinformací. Protože očekávaný zájem bude vyžadovat specifické údaje a eventuálně i evidenci, je nutné se pro tuto eventualitu již teď začít připravovat.“

Další nové zákonodárství se zaměřuje na studenty a návštěvníky pobývající zde mezinárodní výměnou. Turisté a dočasní obchodní návštěvníci dostávají již nyní na hraničních přechodech daleko kratší povolenou dobu pobytu. I když to není moc publikované, cizinecké věznice jsou znenadání přeplněné „neobčany", které se Imigrační úřad (INS) snaží deportovat zpět do jejich vlasti. Můžeme doufat, že všechna tato opatření dohromady ztíží a snad i zabrání opakování tragických událostí minulého roku.

Top